Stávej, musíme do školky

Možná to jako rodič znáte, když spěcháte do práce ale Vaše dítě nechce stávat, loudá se, nejde do dětí dostat ani dvě sousta, zkrátka jak kdyby nám to dítě dělalo naschvál.

Učebnicové příklad

Představ me si že spěcháte jenže dítě nechce vztát z postele, když už se vám podařilo jej vytáhnout z postele začne si hrát a vám dochází trpělivost. Začínáte se na něj zlobit, tak ho chytnete za ruku a dotáhnete do kuchyně. Jenže ono odmítá jíst. Taková situace může být k zbláznění nejen pro vás ale i pro dítě.  Pro změnu se teď se na to podívejme z pohledu dítěte, představte si že je vám pět let. 

Příběh se špatným koncem

Maminka vás probudí jenže vám se stávat ještě nechce, ještě by jste rádi pět minut leželi. Na to ale z vás maminka stáhne peřinu a vám je strašlivá zima. Tak se bráníte a dožadujete se brekem duchny. Maminka na chvíli odejde a vy se uklidníte a uvidíte o podál vaši oblíbenou hračku. V té chvíli ale slyšíte jak na vás maminka volá, pojď na snídani. Vy si chcete ale prvně pohrát s vaší hračkou, chcete medvídka vytáhnout z postýlky jenže v tu chvíli vás chytí maminka za rukua začne vás odtahovat někam pryč. Jste u stolu a koukáte na rozzuřenou maminku která nepříjemným tónem říká, tak jez! Nevíte co se děje, vždyť jste nic neprovedli, ba naopak do teď vám maminka prováděla takové škaredé věci. Zlobíte se na maminku a na celý svět. Na to maminka začne používat na vás výhrušku, odpoledne ti nekoupím lízátko jestli nezačneš jíst. Dělej, musíš do školky. V tu chvíli si připadáte jak kdyby mamince na vás vůbec nezáleželo a vůbec se vám do školky nechce a chceš zůstat doma. Jednoznačně se už netěšíte do školky a tak nemáte kam spěchat. 

Příběh trochu jinak  

Maminka vidí že se vám nechce stávat, řekne ještě chvili lež, přijdu za chvilku. Po chvíli přijde a zeptá se vás, co by ti pomohlo stávat? Chceš podat medvídka, chcete si hrát na to že společně stáváte. Maminka vám sdělí důvod - víš já dneska mám v práci něco důležitého, potřebovala bych aby jsme to sfouknout rychle, šlo by to? Kýváte hlavou, že jo. Maminka se ptá jak by jsme to mohli udělat aby to bylo fajn.  Ptá se jestli chcete pomoct s oblíkáním. Vy zakroutíze hlavou že to zvládnete sami.  Maminka říká že ještě musí něco jít nachystat a že jestli by jsme se mohli sejít v kuchyni u stolu až bude ručička na dvanácté. Co myslíš - šlo by to?  Vy se podíváte na hodiny, oblékání vám jde skvěle a tak souhlasíte protože víte že si budete ještě chvíli hrát. Bedlivě pozorujete ručičku protože chctete být u stolu dřív jak maminka. Tak si usedáte ke stolu a z obyváku se ozve, jak se ti daří oblékání? Vy se radostně chcete pochlubit, já už sedím u stolu a jsem oblečený. Maminka dojde a vysvětlí že až bude ručička na šesté, potřebujeme jít. 

Domluva není o tom jestli něco dovolíte nebo nedovolíte.

Domluva je o tom že so domluvím s druhým člověkem. On má také své názory a potřeby. Jeho názor má stejnou váhu jako ten váš.

Vy řeknete co potřebujete a jak to chcete, on řekne jak to potřebuje a jak to chce a společně hledáte řešení. 

Já bych to potřebova takhle, co ty?

Být dobrým rodičem není snadné, pro začátek vám může být vodítkem naše metodika. Najde te tam nápady a tipy na co si dávat pozor.